Snowday

"Ladies, guess what? No school today, it's snowday!"

Tohle je podle mě definice štěstí. 
Přes noc napadlo tolik sněhu, že školní autobusy nemohly jezdit, a tak dnes zrušili vyučování. Snowday se prý přihodí jen jednou za pár let, a tak když jsem tuhle větu ráno zaslechla, nebyla jsem schopná ničeho jiného, než pořád dokola opakovat "awesome" (protože jsem se právě probudila = nedostatek slovní zásoby +  byla jsem v euforii = nedostatek slovní zásoby, moje angličitna = nedostatek slovní zásoby). Byla to ta nejlepší nečekaná zpráva za poslední měsíc! 

Snowday: Letícia při prvním odhazování sněhu v životě

Thanksgiving & Black Friday

Sedím v křesle, hledím na plápolající plameny v krbu a zbytkem ořechového koláče zajídám smutek z toho, že zítra je poslední den prázdnin. Ve čtvrtek byl jeden z nejdůležitějších amerických svátků - Den díkuvzdání.

Už před pár týdny se všude začali objevovat krocani v různých podobách. My jsme měli doma konkrétně čtyři (když nepočítám toho v mrazáku). Ne nadarmo týden prázdnin nazývají Turkey Break.

Na prázdniny jsme bohužel dostali dvě miliardy úkolů z astronomie a na angličtinu mám napsat pět stran o Zkrocení zlé ženy z psychologického hlediska. Plán byl naivní následující: Všechny úkoly

Proč jsem si založila blog?

Na začátek bych se Vám ráda stručně představila. Jmenuji se Barbora Veselá a je mi 18 let.

Můj první článek je o tom, proč jsem se rozhodla založit si blog.

Dlouho jsem uvažovala nad tím, jestli si blog založit, protože:

1) Nejsem typ člověka, který by za každou cenu sdílel své pocity, selfiečka, statusy typu "Sněží!" a "Udělala jsem řidičák" a další životně důležité události se zbytkem této planety.

2) Mé žurnalistické nadání dosahuje nanejvýš bodu mínus 172.

3) Je to poslední dobou až příliš velký trend. 

4) Můj nezajímavý život by nikoho nezajímal.

5) Nemám potřebu se mediálně znemožnit  pozdě.