Sedím v křesle, hledím na plápolající plameny v krbu a zbytkem ořechového koláče zajídám smutek z toho, že zítra je poslední den prázdnin. Ve čtvrtek byl jeden z nejdůležitějších amerických svátků - Den díkuvzdání.
Už před pár týdny se všude začali objevovat krocani v různých podobách. My jsme měli doma konkrétně čtyři (když nepočítám toho v mrazáku). Ne nadarmo týden prázdnin nazývají Turkey Break.
Na prázdniny jsme bohužel dostali dvě miliardy úkolů z astronomie a na angličtinu mám napsat pět stran o Zkrocení zlé ženy z psychologického hlediska. Plán byl
dokončím o víkendu a zbytek prázdnin si budu užívat. No, pokusy proběhly. Ale neúspěšné, a tak jsme s Letícií strávily sobotu, neděli, pondělí a část úterý horlivým sledováním naučných pořadů o vaření. Mimo praktických rad jsme se dozvěděly o minimálně 26 způsobech, jak využít zbytky krocana.
Seriózní sdělení: Nejlepší byl díl, kde soutěžily starší dámy o titul "Thanksgiving Grandma Chef" a vyhrála ta nejmrzutější, která prohlásila, že nesnáší pečení. A když měly za úkol upéct typický pumpkin pie, řekla, že dýni nikdy nejedla (a to tu najdete dýni snad ve všem - v kávě, pečivě, žvýkačkách, psích granulích, dokonce mám mýdlo pumpkin spice salted caramel). Všem soutěžícím pustili video s jejich vnoučaty a pomalou hudbou (= dojetí) a ona byla jediná, která se nerozplakala. Prostě nejlepší díl a to jste potřebovali vědět. :D
Ve středu jsme připravovaly domácnost na Den díkuvzdání a také jsme po pár dnech vykročily z domu. Na balkón. Těch pár dní uteklo jako voda (ostatně jako každé prázdniny, kdy je vaší životní náplní sledování TV) a už byl před námi čtvrtek.
Speciální den si vyžádal speciální opatření, a tak jsme po pár dnech vstávání v poledne nastavily budíky na devátou. Seběhla jsem schody do kuchyně, kde se linula vůně různých pokrmů, včetně krocana obrovských rozměrů, který se pekl v troubě už asi 4 hodiny.
Den díkůvzdání se slaví tím, že je rodina spolu u typické večeře. My jsme jedli už kolem druhé odpoledne, stejně jako většina lidí. Čas se nejspíše odvíjí od toho, jak moc si dává krocan na čas a jak velkou máte na všechno chuť.
V tento den nesmí na stole chybět krocan s nádivkou, bramborová kaše, sladké brambory, gravy (omáčka z krocana na krocana), brusinková omáčka a jako dezert dýňový, jablkový nebo ořechový koláč. Kukuřice, hrášek, mrkev, kukuřičný chléb a zapečené zelené fazolky jsou také velmi typické.
Konečně byly před námi všechny voňavé pochoutky a zbývala poslední věc. Společně jsme se všichni chytli za ruce a každý řekl, za co je vděčný (I am thankful for .....). To bylo moc milé. :)
Potom jsme se pustili do jídla, které bylo skvělé. Nejvíce ze všeho mi chutnaly sladké brambory (upečené s trochou másla, skořice a hnědého cukru).
Pecan, apple, pumpkin pie
Měli jsme se jít
Chtě nechtě, dohoda zněla jasně - no outside, no pie. Což pro nás byla dostatečná motivace, protože koláče jsme upekly v úterý večer a pohled na ně s vědomím, že musí zůstat nedotknuté dalších 36 hodin, byl velmi bolestivý. A tak jsme se navrstvily a vyšly do krutých podmínek.
Na sněhuláka byl sníh příliš sypký. Zodpovědně jsem předváděla Letícii, která nikdy předtím neviděla sníh, různé typy zimních radovánek s trapným lehkým sněhem (ne jen sněhulák, ale i iglů a veškerá další architektura byla zatracena). Vydržely jsme venku celých 7 minut, potom jsme se znovu (na několik dalších dní) zavřely doma.
Rozhodování, který koláč si dáme jako první, nebylo snadné. Zvítězil apple pie. Za 20 minut jsme koštovaly pumpkin pie, neboť jsme ho nikdy předtím neměly. Do třetice padly za vlast i dva "kousky" pecan pie (abychom mohly prodiskutovat, který z nich byl nejlepší).
A protože s Dnem díkůvzdání začíná vánoční období, strávili jsme zbytek dne zdobením, o kterém bych asi mohla napsat další článek (aneb u jedenácté krabice s vánočními dekoracemi jsem přestala počítat další). Závěrem dne jsme s Letícií povečeřely užnevímkterý pie a tím parádně zakončily náš první Den díkůvzdání, který byl díky naší hostitelské rodině vážně super. :)
Další den byl Black Friday, známý jako šílený den, kdy se jakoby všichni lidé promění v krvelačné důchodce čekající na zlevněnou elektrickou deku před Kauflandem. Čekala jsem fronty a zběsile pobíhající lidi snažící se ukořistit levné zboží, ale vůbec to tak nebylo. Dopoledne jsme jeli do obchodního domu, kde jsme prošli pár obchodů. Připadala jsem si jako o běžném víkendu. Jen v obchodech s elektronikou bylo větší rušno než obvykle a množství obchodů mělo slevy, ale nic převratného. Vcelku klidný den.
V pátek mě čekají první závody, a tak jsem si dnes byla konečně zaplavat. Nejspíš půjdu i zítra a potom strávím zbytek dne s astronomií, Shakespearem a krocanem, protože všechny páje došly. Bylo super mít po pár měsících pauzu od školy. Přede mnou jsou tři týdny závěrečných testů z prvního semestru a po nich Vánoce, kterých už se nemůžu dočkat! :)
P.S. Záludná otázka pro chytré hlavy: Použila jsem vícekrát slovo krocan nebo pie?
Žádné komentáře:
Okomentovat